Spol. J&D vznikla jako dobrovolný spolek několika členů. Je přísně tajný, ovšem jeho úmysly jsou zcela čisté a lidem prospěšné.
Začínali jsme jako společnost zabývající se eliminací škod způsobených vandalismem, v současné době budujeme a udržujeme zajímavá místa pro veřejnost, obzvlášť naši lavičku u Příšova a Krakonošovu studánku. Ne vždy se to ale daří.
Děkujeme Vám za Váš zájem!
Vše začalo před dávnými časy… Roku 1994 od narození božího. 
Oči i pozadí členů naší skupiny J&D spočinuly při jízdě na šlapacích ořích na chudé lavičce poblíž sídla Újezd nade Mží.
Stavba to prostá, dřevěná, je inspirovala. Užívali jí několik let, až došlo vlivem zlotřilých kmánů, jménem vandalů, k její záhubě.
Proto byla zničená stavba nahrazena lavičkou z recyklovaného dříví. Ale i ta, se stolkem, zanedlouho podlehla zubu času a kopancům vandalů.
Na místě vyrostla nová stavba z pevného betonu a kamení – nechť kopeček hlíny se v lavičku promění!
Místo se bohužel neujalo, stávalo se shromaždištěm pochybných existencí, docházelo k poškozování terénu vlivem dopravy. V současné době zde naleznete zbytky betonového torza a kříž vystavěný spol. J&D na památku bývalé lavičky a pro ochranu poutníků. Rada naší společnosti rozhodla: Idea lavičky nesmí zemřít! Bylo vybráno nové místo u zřícenin hradu Komberka poblíž Města Touškova. Stavba byla zahájena vodními pracemi na místním potoce. Za pár dní však přišla velké voda a smetla celé dílo spol. J&D. Díky snaze členů bylo nalezeno jiné vhodné místo, nedaleko obce Příšov. Toto místo se jevilo jako optimální, i když došlo během let k zániku dvou vodních děl – přehrad, vlivem nutných úprav koryta potoka bagrem.
A tak naše lavička spatřila světlo světa. Bylo to dne 21.9.2002 od narození božího…
Návštěvní kniha je mladší než lavička samotná. Za inspiraci k tomuto nápadu vděčí spol. pěkné, tzv. Fíšánově lavičce u Horní Břízy nad starými zatopenými lomy. Kniha spatřila světlo světa dne 15.6. 2004.
Historie lavičky u Příšova pokračuje i dnes, a to nejen díky spol. J&D, ale i díky vám, jejím návštěvníkům. A nyní už i vandalům.....
Nechť lavička přetrvá navěky alespoň v našich srdcích!
Lavička u Příšova
Betonová jest.
Ze stavby té ztvrdla naše pěst
a svaly v železo nám ztuhly.
Přitom jsme nemuseli kopat uhlí,
však kámen, písek dobývali.
Okolí je upraveno a z lavičky výhled do kraje.
Dívám se dívám, kolem vše zelené je.
V údolí přehrady potok tiše šumí,
návštěvník žasne, co člověk v lese umí.
Návštěvníku postůj, a vzdej lavičce čest.
Vždyť to přece stavba pevná,
betonová jest.
Můžeš na ní sedět a třeba si tu plést.
Jen nemusíš na ni v kanadách hned lézt…
A ty,vandale podlý, zadrž zlobnou pěst!
A zvěstuj všem kolem pozitivní zvěst:
Že lavička jen pro lidi vystavěna jest….
Webová prezentace naší lavičky byla spuštěna dne 10.10.2008 ve 14:14
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
